Musme rozliovat mezi obsahy mylenkovho procesu a logickmi kategoriemi pouitmi mylenm. Zatmco se obsahy naeho bdlho mylen nepodizuj omezenm prostoru a asu maj kategorie logickho mylen prostorov-asovou povahu. Tak napklad mohu myslet na svho otce a zjistit e jeho postoj v urit situaci je toton s mm. Toto zjitn je logicky sprvn. Jeslie vak tvrdm J jsem svm otcem pak je toto tvrzen nelogick protoe neodpovd pojmm fyziklnho svta. Z hlediska provn je vak ta vta logick nebo j vyjaduji sv proitky totonosti se svm otcem. Logick mylenky v bdlm stavu jsou podzeny logickm kategorm zaloenm na speciln form existence ve kter pistupujeme k realit v jednn. Ve spc existenci kter se vyznauje neptomnost dokonce i potencilnho jednn se pouvaj kategorie kter se vztahuj k provn sebe sama. To plat i pro ctn. Jestlie se mj ci v bdlm stavu tk lovka kterho jsem dvacet let nevidl jsem si stle vdom faktu e dotyn nen ptomen. Kdy o nm vak snm pak ho ctm tak jako kdyby ptomen byl. Jestlie vak km jako kdyby ptomen byl vyjaduji tm svj pocit v pojmech kter odpovdaj bdlmu ivotu. Pro spc existenci neexistuje dn jako by pslun osoba je ptomna.

Fantazie a sny jsou zatkem mnoha skutk a nic by nebylo hor ne je podceovat a sncmu brt odvahu k nim. Jde o to jak druh fantazi mme - zda ns vedou vped anebo zda ns dr v etzech neproduktivnosti.

Existuje jet jeden dal rozdl mezi logikou zjevnho a skrytho vyprvn. Ve zjevnm vyprvn existuje logick kauzln souvislost mezi vnjmi udlostmi. Jon chce plout pes moe protoe chce utci ped Bohem usne protoe je unaven je vren pes palubu protoe je povaovn za pinu boue a je pozen rybou protoe se v moi vyskytuj drav ryby. Jedna udlost vyplv z pedchzejc. Posledn st pbhu je sice nerealistick ale nikoliv nelogick. Ve skrytm pbhu naproti tomu vldne jin druh logiky. Rzn udlosti jsou asociac spojeny se stejnm vnitnm zitkem. To co se jev jako kauzln posloupnost vnjch udlost vlastn zastupuje spojen zitk propojench jako udlosti vnitn. Je to prv tak logick jako je logick zjevn pbh ale jede tu o jin druh logiky.